

MOŘSKÉ ŽELVY
Přispíváme na ochranu mořských želv, nádherné tvory, žijící na Zemi více než 110 miliónů let.
Dnes jim hrozí vyhynutí. Jejich populace za posledních 70 let klesla o více
než 90%. Lidé kradou z pláží želví vejce a prodávají je do restaurací pro
turisty, zaživa želvám strhávají krunýře, aby z nich udělali suvenýry.
S místní organizací KONSERVASI BIOTA LAUT BERAU chráníme ostrovy v oblasti
Berau v Indonésii, která je nejdůležitějším líhništěm ohrožených karet
obrovských v celé jihovýchodní Asii a jedno z nejdůležitějších líhnišť
na světě. Vejce tu ale kladou i kriticky ohrožené karety pravé. Na ostrově
Lembata na jihu Indonésie podporujeme organizaci Sehabat penyu Loang.
Vzděláváme děti nejen o želvách, moři a přírodě celkově, ale učíme je i
angličtinu a také to, jak minimalizovat odpad a jak zacházet s tím, který už
vytvořili. Naše vzdělávací materiály v indonéském, anglickém i španělském
jazyce se nyní používají v mnoha zemích světa na třech kontinentech.
Jsme si vědomi, že nelze jen přijít se zákazem používání želvoviny na výrobu
suvenýrů. Proto se snažíme místním lidem ukázat alternativní způsoby obživy,
které jsou šetrnější k přírodě a životnímu prostředí. Pořádáme workshopy,
kde se místní učí vyrábět suvenýry z udržitelných materiálů, například z
kokosových ořechů a ne ze želvoviny.
Jako konzultanti také pomáháme i v jiných oblastech Indonésie, na Srí Lance
a jinde ve světě. Tvoříme příručku o tom, jak chránit želvy efektivně.
V ČR se snažíme zvýšit informovanost o situaci mořských želv, o příčinách
jejich ohrožení a o možnostech, jak jim můžeme pomoci. Pořádáme přednášky
ve školách i v knihovnách, organizujeme koncerty i výstavy, propagujeme
zodpovědné cestování. Pomáhat se dá na cestách i z domova - třeba díky
aplikaci TURTLE RANGER nám můžete pomoci monitorovat situaci želv ve světě
i Vy. Budeme rádi za každou iniciativu, nápad z Vaší strany.
Vize
Přáli bychom si svět, ve kterém lidé mají rádi přírodu a zajímají se o mořské
želvy, svět, kde místní i turisté rozumí příčinám ohrožení těchto kriticky
ohrožených plazů a snaží se jednat tak, aby nepřispívali k jejich ubývání.
Mořské želvy jsou více než 100 milionů let stará skupina plazů adaptovaná
na život v oceánu, kde plní unikátní a klíčové ekologické funkce. Zmínit
můžeme například jejich zásadní roli ve fungování ekosystémů korálových
útesů. Karety pravé významně regulují nárosty mořských hub (hlavní složka
jejich potravy) na útesech. Tím přímo ovlivňují složení, strukturu a druhovou
rozmanitost těchto ekosystémů. V současnosti žijící zástupce mořských želv
řadíme do dvou čeledí – Dermochelyiidae s jediným zástupcem kožatkou velkou
(Dermochelys coriacea) a Cheloniidae se šesti druhy. Pro čeleď Cheloniidae
jsou charakteristické keratinové pláty pokrývající dobře vyvinutý
kostěný krunýř. Naproti tomu kožatka velká má krunýř tvořený tenkou
pevnou vrstvou elastické kůže, která je vyztužena tisíci malými kostěnými
plátečky. Tato adaptace se zřejmě vyvinula kvůli kompresi při hlubokých
ponorech za potravou. Populace všech těchto sedmi druhů dnes strmě klesají.
Čtyři z nich jsou považovány za kriticky ohrožené, další tři jako ohrožené
vyhynutím. Relativně nejlepší je situace v Atlantském oceánu, kde již
často probíhá ochrana želv na plážích. Horší je stav v Tichém oceánu, kde
populace exponenciálně klesají. Nejhorší je pak vývoj v Indickém oceánu, kde
populace mořských želv na mnoha místech již úplně zmizely. Jednotlivé typy
ohrožení a jejich spolupůsobení úzce souvisí s životním cyklem želv. Během
suchozemské fáze, která v životě mořských želv tvoří jen nepatrnou část,
hrozí samicím, vejcím i mláďatům velké množství nástrah. Klíčová je možnost
dlouhodobého zatopení snůšky přílivem, vliv predace i vnitrodruhová
destrukce snůšek. Mnohá nebezpečí jsou přirozená, ovšem člověk zásadně
ovlivňuje jejich intenzitu! Vlivem globálního oteplování se zvedá hladina
moří a hrozí tak častější zaplavení vajec. Nejčastějšími predátory jsou
introdukovaní psi a krysy. Kvůli rozvoji infrastruktury na pobřeží ubývá
pláží a častěji se stává, že želva při hloubení hnízda zničí snůšku dříve
uloženou na totéž místo. Zbytkové světlo pronikající z urbanizovaných
oblastí na pláže dezorientuje mláďata.
Největším problémem však na mnoha místech zůstává přímý sběr želvích vajec
a zabíjení samic pro maso. Dospělé mořské želvy v oceánu téměř postrádají
přirozené nepřátele. Mnohem větší problém pro dospělce i větší mláďata
mořských želv ovšem představuje člověk. Předně dospělé mořské želvy,
zvláště pak karety pravé byly a i přes zákaz obchodu se želvovinou na mnoha
místech stále jsou, díky zbarvení svého krunýře vysoce ceněným artiklem.
Velký problém pro ně ale představuje intenzivní rybolov. Celoživotně jsou
želvy ohroženy nemocemi, kterým snadněji podléhají kvůli oslabení imunity
vlivem znečištění moří. Častější, legální a pro želvy celkově nebezpečnější
je rybolov, uváděný jako největší zdroj mortality mořských želv vůbec.
Decimování rybích zásob díky mezinárodním rybářským koncernům je dnes už
neoddiskutovatelný fakt. Rybářský průmysl má ovšem za následek i odchyt
a často smrt mnoha druhů obratlovců (mořských želv, savců, ptáků i žraloků),
kteří nejsou cílovým úlovkem (sekundární odchyt - bycatch). Želvy se chytí
při snaze získat návnadu navlečenou na háčku, nebo uvíznou zamotané
v sítích. Naštěstí ne všechny chycené želvy zemřou. To se stane především
těm, které uvíznou příliš hluboko, a které se nemohou dostat na hladinu, aby
se nadechly. Dopad těchto aktivit na populace mořských želv je obrovský,
nicméně toto téma se stalo ochranářskou prioritou teprve nedávno. Dospělé
mořské želvy opakovaně cestují mezi rozmnožovacím (na potravu vzácným)
a potravním habitatem. Tato místa jsou od sebe často vzdálena i tisíce
kilometrů. Kvůli náročné migraci spojené s mnoha hrozbami se mořské želvy
nerozmnožují pravidelně každý rok. Pokud ale k reprodukční migraci dojde,
jedinci se setkávají a páří nedaleko pláží, kde se samice samy vylíhly. Každá
samice během jedné reprodukční sezony trvající necelé tři měsíce naklade
několik snůšek, přičemž každá obsahuje 60–100 vajec. Pohlaví mláďat je
určeno teplotou během inkubace. Vyšší teploty produkují samice a nižší
samce. Mláďata se musí co nejrychleji dostat do moře a uniknout z příbřežních
oblastí, hojných na predátory, do vod s dostatkem potravy a nižším predačním
tlakem.
Mořské želvy rostou pomalu. Doba dospívání se u jednotlivých druhů různí,
obvykle nastává mezi 20. až 50. rokem života želvy.
Více se dozvíte na www.morskezelvy.cz