MOŘSKÉ ŽELVY

Dnes jim hrozí vyhynutí. Jejich populace za posledních 70 let klesla o více

než 90%. Lidé kradou z pláží želví vejce a prodávají je do restaurací pro

turisty, zaživa želvám strhávají krunýře, aby z nich udělali suvenýry.

S místní organizací KONSERVASI BIOTA LAUT BERAU chráníme ostrovy v oblasti

Berau v Indonésii, která je nejdůležitějším líhništěm ohrožených karet

obrovských v celé jihovýchodní Asii a jedno z nejdůležitějších líhnišť

na světě. Vejce tu ale kladou i kriticky ohrožené karety pravé. Na ostrově

Lembata na jihu Indonésie podporujeme organizaci Sehabat penyu Loang.

Vzděláváme děti nejen o želvách, moři a přírodě celkově, ale učíme je i

angličtinu a také to, jak minimalizovat odpad a jak zacházet s tím, který už

vytvořili. Naše vzdělávací materiály v indonéském, anglickém i španělském

jazyce se nyní používají v mnoha zemích světa na třech kontinentech.

Jsme si vědomi, že nelze jen přijít se zákazem používání želvoviny na výrobu

suvenýrů. Proto se snažíme místním lidem ukázat alternativní způsoby obživy,

které jsou šetrnější k přírodě a životnímu prostředí. Pořádáme workshopy,

kde se místní učí vyrábět suvenýry z udržitelných materiálů, například z

kokosových ořechů a ne ze želvoviny.

Jako konzultanti také pomáháme i v jiných oblastech Indonésie, na Srí Lance

a jinde ve světě. Tvoříme příručku o tom, jak chránit želvy efektivně.

V ČR se snažíme zvýšit informovanost o situaci mořských želv, o příčinách

jejich ohrožení a o možnostech, jak jim můžeme pomoci. Pořádáme přednášky

ve školách i v knihovnách, organizujeme koncerty i výstavy, propagujeme

zodpovědné cestování. Pomáhat se dá na cestách i z domova - třeba díky

aplikaci TURTLE RANGER nám můžete pomoci monitorovat situaci želv ve světě

i Vy. Budeme rádi za každou iniciativu, nápad z Vaší strany.

Vize

Přáli bychom si svět, ve kterém lidé mají rádi přírodu a zajímají se o mořské

želvy, svět, kde místní i turisté rozumí příčinám ohrožení těchto kriticky

ohrožených plazů a snaží se jednat tak, aby nepřispívali k jejich ubývání.

Mořské želvy jsou více než 100 milionů let stará skupina plazů adaptovaná

na život v oceánu, kde plní unikátní a klíčové ekologické funkce. Zmínit

můžeme například jejich zásadní roli ve fungování ekosystémů korálových

útesů. Karety pravé významně regulují nárosty mořských hub (hlavní složka

jejich potravy) na útesech. Tím přímo ovlivňují složení, strukturu a druhovou

rozmanitost těchto ekosystémů. V současnosti žijící zástupce mořských želv

řadíme do dvou čeledí – Dermochelyiidae s jediným zástupcem kožatkou velkou

(Dermochelys coriacea) a Cheloniidae se šesti druhy. Pro čeleď Cheloniidae

jsou charakteristické keratinové pláty pokrývající dobře vyvinutý

kostěný krunýř. Naproti tomu kožatka velká má krunýř tvořený tenkou

pevnou vrstvou elastické kůže, která je vyztužena tisíci malými kostěnými

plátečky. Tato adaptace se zřejmě vyvinula kvůli kompresi při hlubokých

ponorech za potravou. Populace všech těchto sedmi druhů dnes strmě klesají.

Čtyři z nich jsou považovány za kriticky ohrožené, další tři jako ohrožené

vyhynutím. Relativně nejlepší je situace v Atlantském oceánu, kde již

často probíhá ochrana želv na plážích. Horší je stav v Tichém oceánu, kde

populace exponenciálně klesají. Nejhorší je pak vývoj v Indickém oceánu, kde

populace mořských želv na mnoha místech již úplně zmizely. Jednotlivé typy

ohrožení a jejich spolupůsobení úzce souvisí s životním cyklem želv. Během

suchozemské fáze, která v životě mořských želv tvoří jen nepatrnou část,

hrozí samicím, vejcím i mláďatům velké množství nástrah. Klíčová je možnost

dlouhodobého zatopení snůšky přílivem, vliv predace i vnitrodruhová

destrukce snůšek. Mnohá nebezpečí jsou přirozená, ovšem člověk zásadně

ovlivňuje jejich intenzitu! Vlivem globálního oteplování se zvedá hladina

moří a hrozí tak častější zaplavení vajec. Nejčastějšími predátory jsou

introdukovaní psi a krysy. Kvůli rozvoji infrastruktury na pobřeží ubývá

pláží a častěji se stává, že želva při hloubení hnízda zničí snůšku dříve

uloženou na totéž místo. Zbytkové světlo pronikající z urbanizovaných

oblastí na pláže dezorientuje mláďata.

Největším problémem však na mnoha místech zůstává přímý sběr želvích vajec

a zabíjení samic pro maso. Dospělé mořské želvy v oceánu téměř postrádají

přirozené nepřátele. Mnohem větší problém pro dospělce i větší mláďata

mořských želv ovšem představuje člověk. Předně dospělé mořské želvy,

zvláště pak karety pravé byly a i přes zákaz obchodu se želvovinou na mnoha

místech stále jsou, díky zbarvení svého krunýře vysoce ceněným artiklem.

Velký problém pro ně ale představuje intenzivní rybolov. Celoživotně jsou

želvy ohroženy nemocemi, kterým snadněji podléhají kvůli oslabení imunity

vlivem znečištění moří. Častější, legální a pro želvy celkově nebezpečnější

je rybolov, uváděný jako největší zdroj mortality mořských želv vůbec.

Decimování rybích zásob díky mezinárodním rybářským koncernům je dnes už

neoddiskutovatelný fakt. Rybářský průmysl má ovšem za následek i odchyt

a často smrt mnoha druhů obratlovců (mořských želv, savců, ptáků i žraloků),

kteří nejsou cílovým úlovkem (sekundární odchyt - bycatch). Želvy se chytí

při snaze získat návnadu navlečenou na háčku, nebo uvíznou zamotané

v sítích. Naštěstí ne všechny chycené želvy zemřou. To se stane především

těm, které uvíznou příliš hluboko, a které se nemohou dostat na hladinu, aby

se nadechly. Dopad těchto aktivit na populace mořských želv je obrovský,

nicméně toto téma se stalo ochranářskou prioritou teprve nedávno. Dospělé

mořské želvy opakovaně cestují mezi rozmnožovacím (na potravu vzácným)

a potravním habitatem. Tato místa jsou od sebe často vzdálena i tisíce

kilometrů. Kvůli náročné migraci spojené s mnoha hrozbami se mořské želvy

nerozmnožují pravidelně každý rok. Pokud ale k reprodukční migraci dojde,

jedinci se setkávají a páří nedaleko pláží, kde se samice samy vylíhly. Každá

samice během jedné reprodukční sezony trvající necelé tři měsíce naklade

několik snůšek, přičemž každá obsahuje 60–100 vajec. Pohlaví mláďat je

určeno teplotou během inkubace. Vyšší teploty produkují samice a nižší

samce. Mláďata se musí co nejrychleji dostat do moře a uniknout z příbřežních

oblastí, hojných na predátory, do vod s dostatkem potravy a nižším predačním

tlakem.

Mořské želvy rostou pomalu. Doba dospívání se u jednotlivých druhů různí,

obvykle nastává mezi 20. až 50. rokem života želvy.

Více se dozvíte na www.morskezelvy.cz