Vyskytuje se ve stepích, polopouštích a pouštích střední Asie od jihovýchodní Evropy přes Kazachstán až po východní část Mongolska, Číny až po Bajkal.

Velikost těla korsaka se pohybuje od 45 do 60 cm. Huňatý ocas této lišky dorůstá 19 až 30 cm, resp. 25 až 35 cm, Celková délka těla bývá v rozmezí od 70 do 90 cm. Výška v kohoutku je asi 30 cm.Hmotnost se pohybuje od 1,6 do 3,2 kg. Její zbarvení je nejčastěji šedožluté nebo bíložluté, ale může se objevovat i s kombinací šedé nebo rezavé, hlava je většinou světlá. Je menší než naše hojně rozšířená liška obecná, ale má delší nohy a uši.

Přes den žije převážně v norách, které vyhloubili již živočichové před ní a žije typickým nočním životem (aktivní zejména v podvečer a v noci). Její obrannou strategií v případě ohrožení např. větší psovitou šelmou je výskok na zadní, přičemž začne prskat. Na rozdíl od jiných druhů lišek je korsak společenský a sdružuje se do skupinek, rodinných kolonií, žijících v jednom úkrytu.

Liška korsak dává především přednost masité stravě, hlavně drobným savcům, zejména hlodavcům (asi 90 %), případně ptákům, ale neodolá ani hmyzu, různým bobulím nebo ovoci. Žije v rodinných skupinách, které čítají několik jedinců. Její hustý kožich jí přizpůsobuje do chladného klimatu, ale dokáže žít také v teplých krajinách. Umí přežít i poměrně dlouhou dobu bez vody a dokáže takováto území, kde daleko není vodní plocha, obývat.

Korsaci se páří s počátkem roku, nejčastěji v lednu až v únoru, později už jen velice zřídka. Březost trvá 52–60 dní a samice rodí od 2 do 10/11 mláďat, ale nejčastěji se počet mladých pohybuje kolem pěti; ta nejprve žijí v norách naprosto odkázaná na rodiče, poté se začínají pomalu osamostatňovat. Úmrtnost způsobuje především lov lidmi, případně predace ze strany lišky obecné.

Dožívá se 9 let, v lidské péči až 13 let.