Levhart je někdy nesprávně nazýván leopardem, panterem nebo pardálem. Tuto šelmu, která jako většina velkých koček loví převážně za soumraku a v noci, můžeme spatřit na typickém stanovišti - na stromě. Strom je pro něho útočištěm, rozhlednou i spíží. Do větví stromů vytáhne i kořist, která výrazně přesahuje jeho hmotnost.

Velmi často se u levharta setkáváme s odchylkami zbarvení. Jedná se o sklon k vytváření atypické kresby a dále o tzv. melanismus, zmnožení tmavých pigmentů. Často jsou tyto exempláře známé jako "černí pardálové" - nejsou to poddruhy, ale pouze barevná odchylka! V Indii nazývají černé levharty bagira. Hlasový projev tohoto "tichého zvířete" můžeme zaslechnout poměrně málo.

Celková délka těla dospělého zvířete je 130-240 cm, ocas tvoří 2/5 celkové délky. Hmotnost se pohybuje od 10 do 80 kg, existuje velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy.

Levharti jsou rozšířeni v mnohem rozsáhlejším teritoriu než jiné druhy kočkovitých šelem, jsou však plaší, a tedy málokdy ke spatření. Lze se s nimi setkat v nejrůznějším prostředí, kde najdou vhodný úkryt.

Levhart skvrnitý žije v Africe a Asii, jeho původní oblast výskytu byla podstatně větší, ale díky lidem se stejně jako u většiny ostatních zvířat neustále zmenšuje. Jako jedna z mála velkých kočkovitých šelem se zdržuje často v korunách stromů, kam si vynáší kořist a ukrývá si ji zde před dalšími predátory, např. lvy a hyenami.

Živí se velmi rozmanitou potravou od brouků po velké antilopy. Menší zvířata, např. zajíci a hlodavci, jsou oblíbenou pochoutkou mladších levhartů, zatímco starší, méně pohybliví jedinci se zaměřují na větší kořist. Levharti obratně šplhají a často se na kořist vrhají z výšky a prokousnou ji hrdlo. Podle pozorování se zdá, že určití levharti dávají přednost určitému druhu kořisti. Mohou to být například ryby nebo psi a někdy napadnou i člověka. Když se z levharta stane lidojed, je poté velmi nebezpečný.

Levhart se jako ostatní kočky dožívá 16-18 let (v zoo více). Doba rozmnožování není závislá na ročním období, častěji v lednu a únoru. Levharti se setkávají pouze v době páření a jen zřídka zůstávají spolu i nějakou dobu po něm.

Samice po 90-105 denní březosti vrhne většinou 2-4 mláďata, ojediněle i pět či dokonce šest, která ukrývá v křovinách nebo ve skalních rozsedlinách. Ve věku 3-6 měsíců je odstaví, ale zůstávají spolu 12-24 měsíců, kdy je matka učí lovu a jiným dovednostem. Sourozenci pak někdy žijí určitou dobu spolu. Levhartí samci někdy zabíjejí malé levharty, protože se tak samice dostane dřív do říje a je pak schopná páření. Mladí levharti mají vysokou úmrtnost. zabíjí je i jiní predátoři.